Jak poznat stopy rysa
Na rysa se vztahuje směrnice Evropské unie týkající se ochrany rostlin, živočichů a životního prostředí, tzv. směrnice o stanovištích. Svobodný stát Sasko proto musí Evropské komisi každých šest let podávat hlášení o aktuálním stavu výskytu tohoto druhu. Z tohoto důvodu jsou velké kočky již od roku 2008 intenzivně monitorovány. Monitoringem byla pověřena Katedra lesnické zoologie Technické univerzity Drážďany a plynou do něj jak náhodné indicie, jako jsou nálezy stop nebo přímé pozorování, tak i aktivní evidence sebraných dat (např. snímky z fotopastí).
Další informace najdete:
Katedra lesnické zoologie Technické univerzity Drážďany (Jazyk: němčina)
Rys má vzrůst německého ovčáka a je jako dlouhonohá velká kočka velmi nápadný. Barva jeho srsti je šedá, načervenalá či hnědá a tělo je pokryto výraznými skvrnami, přičemž skvrnitost se individuálně liší a může pomoci při rozeznávání jedinců. Na rysech jsou nápadné zejména štětičky na ušních boltcích, licousy a krátký ocas s černým koncem.
Vidět a pozorovat rysa se podaří jen velmi ojediněle. Zvířata jsou velmi dobře maskována a jsou aktivní převážně s nástupem šera a v noci.
Nejspolehlivějším důkazem výskytu rysa v saských lesích jsou fotopasti. Zde je vidět rysí samec v blízkosti obce Breitenbrunn.
V rámci monitoringu jsou vyhodnocovány i stopy, které po sobě rys zanechává ve sněhu nebo v měkké půdě. Jsou však lehce zaměnitelné se stopami psími.
Důležitým důkazním materiálem je i trus, který zanechávají zvířata v lese. Trus rysa vykazuje několik typických znaků, avšak jasné přiřazení je možné pouze na základě analýzy DNA.
Rys zanechává na své kořisti jednoznačné stopy. Na to, že útočníkem byl rys, ukazuje například cílené prokousnutí hrdla. Typickým průvodním znakem je také zakrytí mršiny trávou nebo něčím podobným.
