Projekt RELynx: Rys pro Sasko

Na všech větších lesních a lesostepních územích Evropy se původně vyskytoval rys ostrovid (Lynx lynx). Tato kočkovitá šelma byla do poloviny 20. století v mnoha oblastech svého původního areálu západní a střední Evropy v důsledku pronásledování a destrukce jejího přirozeného prostředí vyhubena. V Sasku byl poslední rys zastřelen v roce 1743 v Saském Švýcarsku u obce Hinterhermsdorf.

Poté trvalo více než 200 let, až do roku 1956, než se podařilo rysa na saském území opět zahlédnout; tento jedinec se pohyboval v pohraničí České republiky a zatoulal se do Saska.  V následujících letech byl výskyt rysa nepravidelně pozorován zejména v jižním Sasku. Mezi lety 2013 až 2019 se pak v západním Krušnohoří pohyboval samec rysa, který na saské území několikrát zavítal z Čech.

V Německu se rys vyskytuje i mimo saská území spíše zřídka: jedná se o tři od sebe izolované populace v pohoří Harz, v Bavorském lese a v oblasti Pfälzerwald, kde žije pouze těsně nad 100 dospělých jedinců. Všichni pocházejí z projektů, které byly v posledních desetiletích zaměřeny na reintrodukci  rysa do volné přírody

Každých šest let jsou v rámci evropské směrnice  týkající se ochrany rostlin, živočichů a životního prostředí, podávána povinná hlášení o tom, do jaké míry je rys ohrožen, přičemž v dotčeném regionu je aktuální stupeň ohrožení přiřazen ke kategorii silně ohrožen. Podle této tzv. směrnice o stanovištích (EVL) a Spolkového zákona o ochraně přírody (BNatSchG) existuje právní povinnost chránit přísně chráněné druhy. Na tomto základě je možné v Sasku realizovat vhodná opatření směřující k obnově příznivých podmínek potřebných k životu rysa na saském území.

Rys je považován za špatného osidlovatele: Velké kočky si přednostně vyhledávají revír v bezprostřední blízkosti původní populace. Jen v ojedinělých případech se jednotlivci vydávají na dlouhou pouť; jedná se zejména o rysí samce, o samicích to lze říci jen výjimečně. Samice přivedou každoročně na svět v průměru pouze dvě mláďata. Díky této skutečnosti je přirozený návrat rysa do Saska málo pravděpodobný a je tedy zapotřebí se obzvlášť zasadit o ochranu tohoto druhu.  

Reintrodukce v Sasku jde ruku v ruce se strategií zavedenou v celé spolkové republice.  Na území Německa se pro tento druh nenajde žádný velký souvislý biotop, proto by mělo dojít k propojení stávajících populací. Kromě projektu RELynx v Sasku, jsou připravovány další projekty reintrodukce ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Durynsko.

Projekt »RELynx Sachsen« odstartoval v září 2022. První fáze, přibližně jednoletá, byla pojata jako úvodní a »sondovací«. Během této doby se připravovaly podklady k podání různých žádostí souvisejících s myslivostí a právní úpravou ochrany druhů. Souběžně s tím byly navazovány kontakty s vnitrozemskými i zahraničními projektovými partnery a s dalšími zainteresovanými skupinami, s cílem zabezpečit odsouhlasený postup a zohlednit různorodé zájmy. Kromě toho probíhaly rešerše, v kterých oblastech současného výskytu by byla k dispozici vhodná zvířata

V případě rysů, kteří mají najít nový domov v Sasku, se jedná o rysy karpatské a přednostně zejména o jedince žijící ve volné přírodě ve Švýcarsku. Mimo to mohou být vysazeni i rysí sirotci:  mláďata z evropských populací, která ztratila matku a nebyla by schopná samostatného přežití, vyrostou izolovaně v chovné stanici bez přítomnosti lidí a pak budou vypuštěna v saských lesích. Dále  připadají v úvahu i přírůstky rysů žijících v oborách, jenž nepřišli do styku s člověkem. Tím bude dotčená populace ještě více posílena – s každým reintrodukovaným jedincem přibude do středoevropské populace další rys. Všeobecně jsou snahy vysadit o něco více samic než samců (zastoupení pohlaví 60 % : 40 %), aby se tím zvýšily šance na úspěšné rozmnožení.

Počítá se s tím, že první jedinci budou vysazeni na jaře roku 2024 ve státním lese obhospodařovaným Lesní správou Eibenstock v Krušných horách. Rysové budou do volné přírody vysazováni bezprostředně po svém příjezdu a budou cíleně monitorováni prostřednictvím obojků s GPS lokátory. Až do ukončení druhé fáze projektu v roce 2025, má být do západní časti Krušných hor dovezeno deset zástupců této kočkovité šelmy. V závislosti na následném rozprostření se rysů v oblasti a na tom, jak budou k dispozici další noví jedinci, mohlo by během  třetí projektové části (2025 až 2026) dojít k reintrodukci až deseti dalších rysů. V případě potřeby může jejich vysazení proběhnout i v oblasti Labských pískovců. Navazující fáze evaluace pak bude od roku 2027 zahrnovat intenzivní monitoring a mělo by být zajištěno udržitelné etablování se těchto chráněných jedinců.

Přesídlením rysů do saských lesů chce Svobodný stát Sasko přispět k tomu, aby tyto kočkovité šelmy  mohly v Německu opět natrvalo osídlit svá původní teritoria. Podle dosavadních výzkumů zůstává rys v těchto oblastech ojediněle a vykazuje hustotu osídlení jeden až tři dospělí jedinci na 100 km². Zvířatům vysazeným v Sasku přitom přísluší zvláštní úkol: Mají přispět k propojení stávajících a nově vznikajících středoevropských populací rysa. Mají fungovat jako jakési pojítko mezi stávajícími dosud izolovanými populacemi v pohoří Harz a populacemi na bavorsko-česko-rakouském území, tzn. propojit je a zabezpečit genetickou výměnu. Stejně tak mohou vytvořit přemostění směrem k původní populaci žijící v Karpatech. Kromě toho může nastat genetická  výměna s nově založenou populací v Durynském lese, která vzniká rovněž v rámci reintrodukčního projektu.

Protože se oblasti, kde bude rys v Sasku vysazen, nachází v příhraničí s Českou republikou, je udržitelný úspěch projektu závislý i na přízni dotčeného obyvatelstva a úřadů v Čechách. 

Projekt RELynx díky svému zaměření na ochranu druhů spadá do kompetence úřadu LfULG, který byl jeho vedením pověřen ze strany Saského státního ministerstva pro energie, ochranu klimatu, životního prostředí a zemědělství (SMEKUL), jako nejvyššího zemského orgánu.

V rámci aktuálně realizované fáze projektu, vypsal úřad LfULG veřejné výběrové řízení na pozici projektového koordinátora a následně byla touto funkcí pověřena společnost Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung, která spravuje přírodovědné muzeum Senckenberg Museum für Naturkunde Görlitz s dlouholetou tradicí ve výzkumu savců, díky níž se zúčastnění vědci mohou  opřít o své speciální znalosti získané na základě výzkumů velkých šelem a jejich kořisti.

S monitoringem je LfULG nápomocna Katedra  lesnické zoologie Technické univerzity Drážďany, která od roku 2008 z pověření Svobodného státu Sasko provádí koordinovaná pozorování této největší středoevropské kočky, s cílem získat přesné informace o výskytu, rozšíření a využití areálu populace saského rysa.

Ačkoliv rys jen zřídka napadne  užitková  zvířata,  může usmrtit i ovce, kozy a zvěř chovanou v oborách.  Při úřadu LfULG byl zřízen odborný referát »Fachstelle Wolf«, který se v Sasku zaměřuje na posuzování stržených a zardoušených zvířat a vydává dobrozdání pro žádosti o náhradu škody, která spadá do kompetencí pracoviště Saského zemského ředitelství. Chovatelé hospodářských zvířat jsou v Sasku kromě toho podporováni i při zavádění preventivních opatření.

Projekt je financován z prostředků rozpočtu Svobodného státu Sasko.

Další informace najdete:
Senckenberg Museum für Naturkunde Görlitz (Jazyk: němčina)
Katedra  lesnické zoologie Technické univerzity Drážďany (Jazyk: němčina)
»Fachstelle Wolf« (Saský zemský úřad životního prostředí, zemědělství a geologie, Jazyk: němčina)